Přichází sv. Tomáš Akvinský. Říká: "Přicházím pokračovat ve své lekci o svaté lásce – svaté pokoře. Uvažujme znovu o žebříku, jehož stupně jsou ctnosti a jejíž boční tyče jsou láska a pokora. Když se stupeň oddělí od bočního prutu, již není silný. Mohlo by to vypadat jako stupeň, ale ve skutečnosti mu chybí síla pravého stupně. Tak je tomu s každou ctností. Ctnost je tak hluboká, jak jsou hluboké láska a pokora v duši. Ctnost, která není zakotvena v lásce a pokoře, brzy podlehne, protože je falešná."
"Každá ctnost musí být podporována svatou láskou a svatou pokorou. Jestliže není, duše nebude postupovat po žebříku svátosti, ale spadne a upadne. Uvažujme o ctnosti trpělivosti. Duše, která není podpořena láskou a pokorou, snadno ztrácí trpělivost. Začíná myšlenky 'chudák já' a jak vše ovlivňuje něj, místo na Boží Božské Záměry v přítomném okamžiku. Stejné je tomu u selhání vytrvalosti, klidnosti a další."
"Vždycky to je neoprávněná sebe-láska, která odtahuje duši od lásky a pokory. Sebe-láska je tedy protikladem celého duchovního hledání svatosti a postupu skrze Komnaty Sjednocených Srbců."