neděle 20. září 2009

Nebeský Otec mluví ve své všemohoucnosti po svaté tridentské oběti v kapli domu v Göttingenu prostřednictvím svého nástroje a dcery Anny.

Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého Amen. Znovu se kolem tabernákula, kříže a oltáře Marie shromáždily hejna andělů oblečených v bílém a zlatě. Matka Boží byla koupána ve zlatavém světle. Tvůj plášť byl pokryt lesknoucím se zlatem a diamanty zářily na tvé koruně. Množství paprsků vyzařovalo ze tvého srdce v zlatu a stříbře.

Nebeský Otec nyní říká: Moje milá děti, moji vyvolení, mé milované syny kněží, já, Nebeský Otec, mluvím v tento okamžik prostřednictvím svého ochotného, poslušného a pokorného nástroje a dcery Anny.

Moje milá děti, mé milované malé stádko, mé milované syny kněží, já, Nebeský Otec, dnes vám oznámil, že se nemějte postavit na první místo, neberte si první místo, ale poslední. Jen když toto poslední místo přijmete s pokorou, teprve pak jste spáseni a můžete celý cestu vystoupit na horu Golgotu v těžkostech, ve nemoci, v utrpení. Pokud nebudete všecky následovat, nebude má plná ochrana nad vámi.

Mnoho věřících říká: Ja dělám všechno. Modlím se tak mnoho. Tak často chodím na svatou mši - samozřejmě myslí společenské jídlo. Všechno dodržuji a nehřeším těžce, proto nemusím vyznávat, protože nikoho nezabiju a nic nekradnu, a s tím žiji životem příjemným Bohu. Ne, moje milí věřící, to není dost na to, aby jste mohli zažít jednou večerní hostinu a moci se usadit na prvním místě u tohoto stolu při svatební hostině v nebeském království. Když pak vznesu vás, řeknu vám: Berte si toto první místo, neboť jste ho zasloužili na zemi. Dokázali jste mi, že jste byli pokorní a přijali moji cestu, cestu k Golgotě, s láskou a pokorou.

Moje milované syny kněží, buďte příkladem pro své komunity, teprve pak můžete jít správnou cestou - cestou pravdy.

Můj milovaný kněžský synu, dnes jsme slavili svatý tridentský obětný svátek v plném úctě. Prosím tě, abys si pečlivě prohlédl své šaty. Chtěl bych od tebe, aby ses všemu věnoval s Ehrfruchtem. Sutana je můj kněžský oblek. Chtěl bych, aby jsi nosil nejkrásnější oblek na tento, Můj den a nejkrásnější kalhoty. Také kostým by měl být nejlepší. Ano, to je důležité, můj milovaný kněžský synu, abys mi ukázal: "To je den Pána. Je neděle." Neděle je něco zvláštního, na které se vyžaduje i kadidlo a plášť požehnání k udílení sakrálního požehnání s ním. To je právě den Pána, neděle. Musí se vyzdvihnout od oběti pracovního dne. A ty, moji děti, oblékněte si nedělní roucho. Dokážete mi tím, že chcete slavit tento den, neděli, zvlášť. Tvůj nejmilovanější Nebeský Otec vidí vše. Vše je v mém vůli. To není přítomno ve vašich přáních.

Můj milovaný kněžský synu, před pěti lety, než jsi od mě obdržel zprávy z nebe, nechodil jsi také obecnou cestou? Nenosil jsi oratoriánskou krávku jako všichni ostatní? Nenukázal jsem ti ani malý křížek na tvém kabátu, - nic víc? Nebyl bys dnes o nic dále, kdyby ses neobdržel tyto zprávy. Dnes bys stále slavil tuto večeři s ostatními kněžími. Stál bys ještě dnes u lidového oltáře a sloužil bys lidi, nikoli mne, - svého Nejvyššího Pána a Spasitele Ježíše Krista v Trojici. Dnes bys stále neposlouchal Nebeského Otce, protože krok za krokem jsem tě připravil, aby ses mohl touto cestou vydat. Nic ti nevzal hned od začátku. Připravil jsem tě. Od hlavy až paty jsem tě oblékl, - já, nebeský Otec.

Ukázal jsem ti, jak slavit svatou Oběť Mše s tabernáklem, křížem na něm a uctívajícími anděly, se kanonickými tabulkami, s třemi svíčkami napravo a nalevo každá s zvláštně krásnými svícny k poctě Nejsvětějšího Sakramenta, burzou s korporálkem, kalichem velum, kalichovým utěrákem a pallou a missalem velum, vše v liturgické barvě se suplem a odpovídajícím špičkou kolem oltáře. Na tomto oltáři nepatří žádné květy, jak je běžné pro mleté stoly dneska.

Ani ty, můj milovaný kněžský synu, bys dnes plaval v velkém proudě. Dějte každý den poděk za Nebeského Otce při tomto svatém obětním hostině, že jej již nevykonáváš, že jsi skrze mé zprávy poznal, co obsahuje láska Boží a jak se jeho svaté obětní hostina, Obětní hostina Ježíše Krista, slaví ve všem úctě podle přání Trojického Boha. Udělal bys dnes můj ornat, který si přeju? - Můj římský liturgický ornat? Ne, oslavil jsi společné jídlo v kabátu. Byla to pravda? Měl jsi k dispozici utěrku a umývací nádobu? Umyl jsi si ruce? Ne, vše toto zapomněl jsi ve své katakombě. To nebylo podle mých přání.

Nyní se ale můžeš radovat. Obdržel jsi všechny svaté věci, které mě rozlišují v nejvyšší úctě, protože jsem tě vybral. Ty, můj kněžský synu, budeš příkladem pro ostatní. Již není modernismus u tebe. Vše to má být s tebou zapomenuto. Máš se dívat pouze dopředu, ne zpět. Co jsi předtím dělal, bylo vše modernismus - nic jiného. A udělal bys stejně i dnes. Buď vděčný!

Ostatní kněží, kteří chtějí a mohou ti následovat, mají z tebe číst, co znamená svatá tridentská obětní mše. Budou přes tvoje kázání přenášeni do nadpřirozeného, když je jednou budeš držet v kostelech. Neboť jak si to přeju, tak se stane. Nikdy zde nezbudeš jako zamčený. Zde se provádí pouze cvičení. Jednoho dne oslavíš ve mých kostelích svatou obětní hostinu podle tridentského ritu. Věříte, moji děti, že budete stále oddělováni?

Do těchto kostelů dnes přišel zlý. Ano, můj syn již nemůže být přítomen v tabernákulu. Věř to, milovaní kněží! Jak jste mohli oslavit moji svatou obětní hostinu lidem? Kdož pak sloužíte? - Lidem. Posloucháte své biskupy, ale nezeptejete se sami sebe, zda je to pravda? Je Vatikán II v pravdě? Nezabrali jste si toto právo pro sebe? Je církevní zákon opravdu božským zákonem nebo lidským zákonem, který můžete měnit podle své vůle? Může můj Syn Ježíš Kristus ve Trojici ještě být přítomen v vaších kostelech, které jsou protestantství? Mohe se mi na těchto oltářích dát na tyto stoly, které připomínají protestantství.

Ty, moji milí věřící, které chci dnes také oslovit, proč sledujete tyto kněze? Vy též jste jednou dotázáni, zda hledáte pravdu nebo jen sledujete tyto kněze bez toho, abyste si ptali: "Je to stále pravda? Leží-li Vysoký Pastyr v pravdě, když sám slaví modernistickou večeři? Může pak vyhlašovat ex cathedra v pravdě? Ne, moji děti. Nelze, aby jednou vyhlásil mou Svátou Oběť, aby ji mohl každý slavit a současně pěstoval modernismus sám o sobě? Proč, moji děti, říkáte: "Svatý Otec to také dělá, tak mohu to já také. Oddělili jste se od pravdy nebo neptáte se na sebe, co máš udělat ty, jednotlivý člověk, kterého jsem vytvořil? Chtěl bych vás dnes osvětlit, abyste získali poznání. Pokud budete dále účastnit se těchto modernistických večeří, pravda nemůže být v tobě.

Jaké oblečení nosí kněží dnešní? Dávali si je dávno také na při své konsekraci? Ne, dostali svatební šaty. Toho kněžského odění, které by mělo být i dnes, již není. Proto musím vést svého kněžského syna tu přesně a poskytnout nejpřesnější informace, aby jich mohl číst z něj.

Má malá skupina nic není. Nic nemůže sama od sebe. Já, Nebeský Otec v Trojici, osvětlil je přesně o své pravdě a poslušní jsou mé pravdě.

Ty, moji kněží, říkáte: "Tato malá leží ve lži" bez toho, aby jste zjistili, zda opravdu leží ve lži. "Ne, to je od zlého," říkáte. "Nemůžete v tom věřit. Musíte tyto zprávy roztrhat." Zdali by má malá podle svého přání vyhlásila zprávy a současně poslouchala zlého? Zdali by vyhlásila, že jste měli znovu pěstovat zpověď, opět zavěsit Nejsvětější Svátost a klečet před Nejsvětější Svátostí? Ta Svátá Obětní Večeře, kterou vyhlásí, Sedm svátostí, které vám přináší znova, Růženec, kněží v kněžském odění - je to vše ze zlého? Od počátku jsem to oznámil své malé, aby se rozptýlilo po světě. Ale vy, moji kněží, neuznali to až do dneška a neposlouchali jste ho. Vše hlubší pěstujete sebe zlem. Podívejte se na střed, na mě, Trojbožského Boha, na mého Syna v tabernákulu, který by ještě dnes mohla být přítomna, kdyby jste povolili tuto Svátou Obětní Večeři. Ne, zakazujete to! A vy, moji hlavní pastýři, rozkazujete kněžím, aby neoslavovali tuto Svátou Obětní Večeři! Může být to správné? Může být v pravdě? A vy, moji synové kněží, sledujete tyto hlavní pastýře. Posloucháte je a požadujete od svých věřících, aby vás následovali, ty, kteří nevyhlašují pravdu a nežijí ji. Nemohou vás následovat.

Tento kostel už nemůže být můj kostel, moje katolická církev. Stal se jedním z mnoha a nikdy ne jediným, svatým, katolickým a apoštolským kostelem, který vy učí, moi nadřízení, kardinálové a kněží i také můj svatý otec. Staňte se opět vzorem. Zvláště v tomto roce, který má můj nejvyšší pastyr prohlásil, rok kněžský. Pokud nepojete na mou obětní hostinu, nikdy nebudeš schopen vyhlášet moji pravdu. Budete pokračovat plavat ve proudu a potápět se do věčné propasti, - hlouběji a hlouběji, hlouběji a hlouběji. A já plaču za vaše duše, - jak jsem to dělal dlouho skrze svého zprávce Annu.

Kolik zpráv bylo posláno vám, moi milovaní biskupové? Čtení je někdy? Nehodili jste je jen do koše? "To není naše věc," řekli jste. "Nemusíme jim poslouchat, jsou to falešní proroci, falešní vidoucí, samozvaní vidoucí. Zkontrolovali jste zprávy? Někdy mluvili s těmi posly? Uvěřili jste si, že jsou opravdu samooznanými vidoucími? Ne, chtěli jste udržet svou moc a chtěli ji udržet i dnes, po těchto osvětlovacích zprávách.

Vždy říkáte: "Máme Bible, vše je v ní napsáno. Je to v Bibli, když nenosí kněžské šaty? Můžete se tedy orientovat pouze podle Bible? Říká se v Bibli, co máte dnes dělat, že jste slavit mou svatou obětní hostinu u lidového oltáře? Spáchali jste tak mnoho vážných svátostanectví. A tyto svátostanectví nejsou zaznamenány v Bibli: že žijete ve světě, že pronásledujete tato potěšení, že mluvíte o mammonu, - ano, dokonce i homosexualitu. Dojde tak daleko, že pozvání také tyto lidi do mého kostela. Vše může být v mém kostele. Kdokoliv může přijít na mou hostinu. Kdokoliv může přijmout mojeho Syna, zda leží ve hříchu nebo ne, - to zůstává stejné.

Jak těžce jste se zhřešili. Vraťte se! Vaše Nebeský Otec v Trojici volá vás dnes znovu, aby si ptali: "Co jsem udělal špatně po přijetí svého kněžského svěcení? Sleduji to ještě dnes? Služím trojicímu Bohu dnes? Mám ho stále ve svém středu dnes? Jsme dnes kněží vzorem, svatý kněz pro mou farnost? Ptáte se toho každého z vás jednotlivě a uznají, že nic není zbylé z toho, co jste jednou slíbili při své konsekraci. Můj Syn Ježíš Kristus chce vám vše naučit a ukázat vám všechno ve mých zprávách. Proč je neberete?

Ty můj kněžský syne, nepodívej se nazpátek. Mnoho let jsi pěstoval modernismus. Dnes je s tebou vše jinak. Podívaj se s vděčností a radostí na tento Svatý Obětní Svátk podle vůle Trojjediného Boha, ve všem úctě ke všemu posvátnému až k kadidlu, se svatozářením, s růžencem, vše to chci já. To není v modernismu.

A tak přeju si, aby všechny moje kněze vzali tebe za příklad. Zůstavte v pokoře. Neprouduj se, když nosíš svůj kněžský oděv. Když oblečeš své nejlepší roucho, mé roucho jako kněz, nikdy neprouduješ, ale pokorně to ukazuj v městě. Během svých procházek si lidé uvědomují, co znamená setkat se s knězem. Nehodíte-li na tebe úctou? Hledají-li na tebe jako na člověka nebo jako na kněze? Ne, hledají na tvůj oděv, protože tímto oděvem obleču všechny své kněze.

Vnějšek mých knězů vyzařuje duši. A oni mají to nést do světa, pak jsou opět úctyhodní, milující a duchovní, svatí kněze, kteří leží v mystice, kteří žijí mystiku. Toho si přeju od všech vas. Takže já, Nebeský Otec, požehnávám všechny s mou Nebeskou Matkou, všemi anděly a světci, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Zůstavte v pravdě, věrnosti a žijte lásku! Amen.