neděle 5. října 2014
Svátek svatého Benedikta - Zpráva zjevcovému Marcosu Tadeovi - V jevech v Jacareí - SP - Brazílie - 8. 4. 2007
5. ŘÍJNA - DEN SVATÉHO BENEDIKTA - ZMÝŠLEJME SI NA JEHO ZPRÁVU SDĚLENOU ZJEVCOVÉMU MARCOSOVI TADEOVI - V JEVECH V JACAREÍ - SP - BRAZÍLIE
JACAREÍ, 8. DUBNA 2007
VELIKONOČNÍ NEDĚLE - CENAKL
ZPRÁVY OD PANNY MARIE, SVATÉHO BENEDIKTA A SVATÉ RITY
SDĚLENO ZJEVCOVÉMU MARCOSOVI TADEU TEIXEIROVI
ZPRÁVA OD PANNY MARIE
"-Marcos, požehnaný a milovaný synu, znovu tě dnes požehnu všemi slavnostními požehnáními MÉHO neposkvrněného SRDCE, které bylo v tento den tak utěšeno a radováno vidět před sebou Mého BOŽÍHO vzestoupivšího SYNA lesknoucího se jasněji než slunce!"
Požehnávám všechny své Syny, kteří přišli dnes, požehnu vás všichni okamžitě. Milovaní děti, pokračujte ve všech modlitbách, které jsem vám nařídila, neboť velice vysušují Moje slzy a odstraňují trny bolesti z MÉHO SRDCE. Pokračujte se modlit, malé dítěti, protože tento rok mám pro vás velké plány, chtěla bych z vás udělat velké svaté, ale potřebuju vaši spolupráci, vaše modlitby, vaší poslušnost a pokornost k Mému hlasu. Pro to si přejí, abyste se modlili, aby jste dělali novénu takto:
"Božské Srdce JEŽÍŠOVO, dej mi stát se velkým svatým pro Tvoji slávu a slávu Tvého Nejsvětějšího Matky."
Pokud takto modlíte, moje malí děti, slibuju vám, že můj Syn JEŽÍŠ vám dá mnoho milostí a pomoci, aby jste mohli pokročit a vzrůst ve svatosti. Chci od vás velkou svatost, očekávám od vás velké věci! Velice vás má rád Pán a nemůžete zůstat nehybní ve hříchu. Věci světa nejsou pro vás, věci NEBE jsou pro vás. NEBE už vás vybralo, malí děti, teď je potřeba jenom, abyste si vybrali NEBE a to, co od vás žádá a plánuje.
Pokračujte modlit se každý den SVÁTOSTNÝ RŮŽENEC, pokračujte ve všech modlitbách, které jsem vám dala a nařídila. Moje Neposkvrněné SRDCE bylo velice utěšeno vámi v těch dnech i SRDCE MÉHO SYNA JEŽÍŠE.
Dnes na vás vyliju hojné požehnání Mojeho Neposkvrněného a Vzkříšeného SRDCE, plody mých trápení a slz."
ZPRÁVA OD SVATÉHO BENEDIKTA
"-Nejmilovanější Marcos, já Benedikt jsem nadšený, že tě dnes znovu vidím. Už téměř dva měsíce od té doby, co jsme s Ritou a Naší PANÍ, velkou PANÍ, přišli vás požehnat k vašemu narozeninám. A dnes se raduji, že můžu přijít i všechny tyto přítomné požehnat."
Modlete se SVÁTOSTNÝ RŮŽENEC... Růženec mě zavedl na NEBE, ne tak, že by mé zázraky mě zavedly na NEBE, ale SVÁTOSTNÝ RŮŽENEC!
Jak jsem miloval SVÁTOSTNÝ RŮŽENEC! Modlil jsem se jím v jeskyních, kde žil, a poté také v klášteře. Rád strávil mnoho hodin modlitbou růžence bez jakéhokoli jiného přání nebo touhy.... SVÁTOSTNÝ RŮŽENEC pro mě byl jako medový úl sladký a chutný, který můj duch potěšil a můj duch jednoduše zapálil láskou k BOHU a ke PANNĚ MARII.
Kolikrát mě navštívila během modlitby RŮŽENCE, abych ukázal svou uználost a přednost pro tuto nejposvátnější modlitbu, která je tak záchranná a mocná.
NEBE... NEBE se stalo blízkým a přístupným díky SVATÉMU RŮŽENCI! Kolik milostí mi dal SVATÝ RŮŽENEC! Kolik požehnání a duchovních světel mi dal SVATÝ RŮŽENEC! Jsem velmi vděčný za SVATÉHO RŮŽENCE! Nejvíce jsem vděčný své KRÁLOVNO a PANNĚ, která ho dala nám, která ho dala celému lidstvu!
Přeji si, aby jsi se zapálil láskou k SVATÉMU RŮŽENCI! Chci, abys jej modlil zbožně a horlivě! Kdykoli to bude možné na kolenouch a prolévající hojné slzy vděčnosti za to, že ho dala celému lidstvu.
SVATÝ RŮŽENEC je největší pohostinství, nejvyšší cena a dar, který SVATÁ PANNA dala světu poté, co se Slovo stalo tělem.
Ach ano! V každém korálku růžence vysušíš slzu z MATKY BOŽÍ, a zároveň od ní dostaneš novou milost. Každýkrát, když promluvíte těmi nejblahoslavenějšími a divnými slovy, svatými slovy "Zdrávas Maria, plná milosti," paprsek milosti se vylije z Blahoslavené Panny a sestoupá na vaše duše.
Modli SVATÝ RŮŽENEC, modli také všechny modlitby, které ti dala ONA, protože tyto modlitby zničí Satana a démony a způsobí mnoho duší, aby se vyhnuly jejich chvostům a obrátily a byly spáseny.
AŽ JA BENEDIKT, dávám ti Mír, zanechávám ti Mír a slibuju ti svou stálou ochranu. Vy, kteří sem přicházíte na toto svaté místo vždycky a kdož jsou zde stále u nohou PANNY, utěšující ji, jste Moji bratři, jste Moji chránění, jste Mojí vlastnictví.
A budu vás strážit a bránit jako takové.
MÍR"
ZPRÁVA OD SVATÉ RITY Z CASIE
"-Marcos... Požehnaný Marcos, já Rita z Casie, služebnice PANE a MARIE NEJVĚTŠÍ, Rita Bolestí a Bolestí PANE a PANNY, DÁVÁM TI DNEŠNÍ POŽEHNÁNÍ I VŠEM, KDOŽ JSOU ZDE TAKÉ MOJE POŽEHNÁNÍ... MILUJ PASJI JEŽÍŠE, uctív ji více, kontempluj jí více. Udělej zvláštní úctu Pasji JEŽÍŠE a uctívej SVATÝ KŘÍŽ. Snaž se každou pátek meditovat o UMYTÍCH PÁNA JEŽÍŠE KRISTA, snaž se také každou pátek meditovat o trápeních MATKY BOLESTÍ. Pasje KRISTOVA je největší knihou svatosti, která existuje; v ní jsou lekce pro všechny lidi a pro všechna životní situace.
V Pasji JEŽÍŠE nalezla jsem celý svůj radost i mír.... V Pasji JEŽÍŠE nalezla jsem svou sílu a lásku.... V Pasji JEŽÍŠE a MARIE nalezla jsem útěchu a radost....
Najdeš to také, pokud se každou pátek věnuješ meditaci nad trápeními NAŠEHO PÁNA a Matky Bolestí>, alespoň jen na deset minut.
Zkuste... zkuste v sobotu věnovat sobotní odpoledne PANÍ Bolestné, jak ona sama o tom požádala včera. Poslouchejte tyto zprávy MATKY BOŽÍ, a budete mít požehnání BOŽSKÉ ve svých duších i životech...
Pravdu vám říkám, cokoliv si na sobotní odpoledne při modlitbě a oplatě za PANÍ Bolestnou přeješ, bude vyplněno, pokud není proti vůli BOŽÍ a neodvádí vaše duše od
Toto místo je Posvátné, zde se Nebe dotýká země, Svatí a Andělé obývají toto místo dnem i nocí. Přijďte sem a připojte se k nám v modlitbě, abychom jedním hlasem mohl BOHA, požehnali jeho Jméno a jméno Jeho SVATÉ MATKY a milovali je s zvláštní náklonností, láskou a úctou.
Pravdu vám říkám, kdo tento místo obhajuje záchranou duší druhých, předurčí svou vlastní duši ke spáse. A JA RITA, budu tě bránit, budeš mi pomáhala, modlete se za mě více, pamatujte na mne zvlášť 22. každého měsíce a pamatujte na BENEDITA zvlášť 4. každého měsíce s zvláštními modlitbami. V tyto dny hovořte k nám více, modlete se za nás, přijďte ke stopám našich obrazů, abychom tam mohli naplnit vás milostmi... Žádná milost nebude odmítnuta, budete mít volný a plný přístup ke všem nim, sklizníte tolik milostí, kolik jste schopni unést, tolik milostí, kolik jste schopni sklízet....
Pravdivě vám říkám, napodobujte mne ve přijímání utrpení a v souladu s utrpením, se stísněním a bolestmi tohoto života. Tento život rychle míjí a bolest i utrpení nebudou trvat navždy, pokud víte, jak je využít k vlastnímu prospěchu a výhodě přijetím jej jako pravé stupně na svatém žebříku, který vás vede do NEBE.
Teď vám všem požehnáme a přejeme Vám Mír..."
Svatý Benedikt Černoch
Narození: 31. března 1524 na Sicílii, Itálie
Úmrtí: 4. dubna 1589 v Palermu, Itálie
Liturgická památka : 5. října
Patron svatý: kuchařů
Svatý Benedikt OFM (Sicílie, 31. března 1524 - Palermo, 4. dubna 1589) (Svätý Benedikt Černoch nebo Svätý Benedikt Afričan nebo Svätý Benedikt Moor).
Některé verze uvádějí, že se narodil na Sicílii, jižní Itálii, v roce 1524 do chudé rodiny a byl potomkem otroků z Etiopie.
Jiné verze uvádějí, že byl otrok zajatý v Severní Africe, což bylo velmi běžné na jižní Itálii v té době.
V tomto případě by měl maurský původ, ne etiopský.
Jakkoli to bylo, všichni uvádějí, že měl přezdívku "Moor" pro barvu své kůže.
Byl pastýřem a rolníkem.
Ve věku 18 let již rozhodl, že se zasvěti službě Bohu, a ve 21 letech ho pozval mnišský bratr sv. Františka z Assisi, aby žil mezi nimi, a on přijal.
Sliboval chudobu, poslušnost a čistotu a trvale chodil bosý po ulicích a spal na země bez pokrývek.
KLÁŠTER, VE KTERÉM ŽIL SVATÝ BENEDIKT
Byl velmi vyhledávaným lidmi, kteří chtěli slyšet jeho rady a prosit ho o modlitby.
Plníc slib poslušnosti, po 17 letech mezi poustevníky byl přidělen jako kuchař v klášteře.
Jeho zbožnost, moudrost a svatost vedly jeho bratry ve společenství k tomu, aby ho zvolili představeným kláštera, i když byl negramotný a laikem, neboť nebyl vysvěcen na kněze.
Jeho bratři považovali za osvětleného Duchem svatým, protože udělal mnoho proroctví.
Po skončení svého úřadu představeného znovu pokračoval v činnosti na klášterní kuchyni s velkou pokorou, ale i radostí.
Vždy se staral o ty chudší než on samý, kteří neměli ani svůj denní jídlo; brál nějaké zásoby z kláštera, schovával je pod svá oblečení a nosil je hladovým, kteří plnili ulice měst.
Podle tradice se na jedné z těchto výprav nový představený kláštera setkal s ním a zeptal se:
"Co tam skrýváš pod svým pláštěm, bratre Benedikte?"
A svatý pokorně odpověděl: "Růže, pane!" , a když otevřel roucho, skutečně se objevily krásné růže, nikoli potraviny, o které představený podezříval.
Svatý Benedikt zemřel ve věku 65 let dne 4. dubna 1589 v Palermu, Itálii.
Na dveřích jeho cely v klášteře Santa Maria de Jesus v Palermu je deska s nápisem v italštině, která uvádí, že to byla cela svatého Benedikta a pod ní jsou data 1524-1589, aby označila roky jeho narození a úmrtí.
Někteří autoři uvádějí rok 1526 jako rok jeho narození, ale františkáni z kláštera svaté Marie Ježíšové považují správné datum za rok 1524.
Každý rok po Velikonocích se v portugalském městě Coval, obci Santa Comba Dão, koná mše a oslava na jeho počest.
DALŠÍ PŘÍBĚH
Je rok 1589. V chudé cele františkánského kláštera Santa Maria de Jesus, tři kilometry od Palerma v jižní Itálii, pozoruje infirmář laického bratra, negramotného muže, jak dělá několik pohybů na posteli bolesti, na které leží už dva měsíce.
Jeho tvář, unavená únavou 63 let intenzivních apoštolských aktivit, se v určité chvíli rozsvítí. Jeho ústní se otevřou a oči se mu zafixují a extaticky. "To je konec, bratr překračuje prah věčnosti," pomyslel si infirmář. A rychle běží zavolat ostatní františkány na závěrečné modlitby za umírajícího.
Nemocný muž však, když extáze skončí a infirmář se vrátí, mu řekne: " Nezabývejte se tím. Podám vám vědět den a čas své smrti. Zemřu 4. dubna ".
Na což infirmář odpovídá, " Představ si, bratre, jak bude tento dům plný!"
Věděl totiž o jeho mimořádné slávě svatosti tohoto františkána, která byla tak velká všude, že ji byl ještě za života jen zřídka možné najít v dějinách církve."
- " Můžete být klidní, nikdo nepřijde ," ujistil ho svatý. Obě proroctví se splnila doslova.
Ve skutečnosti v den jeho smrti a pohřbu přišlo na slavnost Božího Ducha do kostela svatého Ducha na okraji Palerma velké množství lidí, takže nikdo nepřišel do kláštera.
V určený den dostal svatý utěšení církevních svátostí: zpovědi, eucharistie, pomazání nemocných včetně papežského požehnání.
Nemocný se v posteli usadí a, vzhlížejíc k nebi, modlí se a kontempluje. Zavolá na své patrony: svatého Františka z Assisi, archanděla Michaela a apoštoly Petra a Pavla.
V určitý okamžik během modlitby a po vidění svaté Ursuly pronáší Benedikt - to je jméno umírajícího muže - hlasitě: " Do tvých rukou, Pane, předávám svůj duch ". Potom se ukládá, zavře oči a odchází.
RELIKVIE: HABIT NOSENÝ BENEDIKTEM
V té samé chvíli, ne daleko odtud, Benedita Nastasi, desetiletá neteř svatého, pozorující holubici, která vstoupila do domu, uslyšela hlas svého strýce:
- " Benedito, chceš něco odtud.
- " Odkud, kde, strýčku?" - ptá se dívka.
- "Od nebe, moje dcero" "- dokončuje známý hlas. A malá holubice zmizí...
Našemu velmi oblíbenému svatému Benediktovi Černému říkali Benedikt z San Filadelfo, protože tak se jmenovala lokalita (dnes San Fratello) u Messiny (Sicília), kde se narodil v roce 1526. Byl synem etiopských otroků, které koupila rodina Manasseri.
Vědelo se, že svatý byl pastýř, později se stal poustevníkem. Aby splnil rozkaz papeže, později vstoupil do františkánského řádu jako laik v klášteře Santa Maria de Jesus poblíž Palerma.
Tam byl známý jako zázračný kuchař, neboť často andělé ze nebe sestupovali, aby mu pomáhali s přípravou jídla.
Ačkoliv nebyl vzdělán a byl pouze laikem, takové dary a charismy, kterými Boží Providence obdařila jeho duši, že ho zvolili za představeného a mistra noviců kláštera.
Podle příkladu Serafického otce sv. Františka, svého zakladatele, početné zázračné činy a divy, které již za života vykonal svatý Benedikt, tvoří skutečné fioretti. Nelze je všechny zmínit. Vše, co nám zbývá udělat, je alespoň několik jmenovat.
Uzdravení z rakoviny
Předtím, než se usadil v klášteře Santa Maria, žil Benedikt poustevnickým životem osm let v Nazaně a v Mancuse v oblasti Palerma.
Takže jeho pověst svatosti byla již vysoká. Jednoho dne, když procházel Mancusou, byl pozván, aby navštívil nemocnou ženu v chýši. "Nemohu pro ni udělat mnoho, neboť nejsem kněz. Ale mohu ji navštívit a modlit se za ní," odpověděl.
"Pomoz mi, bratře," volala chudá žena, trápena rakovinou v prsu, která se šířila strašlivě. "Dej mi požehnání, prosím Bože!"
Dotčen bolestí nemocné ženy a znepokojeností její rodiny, svatý se přiblížil k posteli, modlil se s všemi přítomnými, povzbudil nemocnou ženu, aby měla víru v Boha, a poté na jejích žádost nakreslil kříž nad ranou v prsu. Okamžitě byla uzdravena, zanechala jí pouze jizva !
Brzy poté se Benedikt stáhl do ústraní, aby unikl jakémukoli poděkování nebo chvále.
Zmrtvýchvstání mrtvých
Jednou přišly navštívit svatého Benedikta do kláštera Santa Maria čtyři dámy z Palerma - Eulalia, Lucrezia, Francesca a Eleonora, která měla v náručí pětiměsíční dítě.
Na cestě zpátky do města, stále blízko kláštera, se vozík převrátil a zadrtilo dítě, které okamžitě zemřelo. Mniši přišli jim na pomoc a Benediktovi se ukázala smutná scéna matky objímající bezvládné tělo malého dítětka.
Benedict je přistoupil a řekl: "Zastavte plakat. Dítě není mrtvé; můžeš ho krmit."
Ti kolem mysleli, že svatý Benedikt zbláznil. Avšak hned jak matka mu poslouchala, dítě začalo usmívat se a všichni byli úplně ohromeni.
Podobný případ se stal s synem Jana Jiřího Russo. Při návštěvě kláštera se svou manželkou a několika příbuznými vozík, ve kterém cestovali, spadl z mostu a dítě bylo rozdrtáno.
"Mějte velkou důvěru v Pannu Marii. Modlíme se." Tento odkaz na prostřednictví Blahoslavené Panny Marie byl navíc stálou součástí všech zásahů svatého Benedikta.
Všichni se poklonili a začali modlit; poté dítě otevřelo oči, probudilo se ze spánku smrti.
Dříve než se stal poustevníkem - možná to byla první zázračná událost svatého Benedikta - před ním bylo přineseno mrtvé dítě.
Smutný, svatý vzal toto bezvládné tělo do svého levého ramene a pravou rukou udělil kříž nad malým mrznoucím čelem. Po modlitbě Otčenáše a Zdravas Marie se stalo zázračné zmrtvýchvstání!
Zázrak květin
Svatý Benedikt měl zvyk sbírat zbytky jídla z kláštera do svého kuchyňského krabičky, aby je později rozdával chudým.
Jednou se svatému setkal s místodržícím Sicílie, biskupem Marcantoni Colonnou, který přilákán slávou jeho světecnosti přišel ho navštívit. Zajímavý návštěvník se zeptal Benedikta, co tak opatrně nosí.
Jednoduše otevřel svou krabičku a ukázal ... květy, tak čerstvé a vonné, že místodržící je vzal na oltář své soukromé kaple.
Ryby, které se objevily, a chléb, který se rozmnožil
Jednou došly zásoby v klášteře. Bylo zima a pršel silný déšť. A náboženské osoby ani nemohly vyjít pro almu.
Benedikt požádal františka, který mu pomáhal v kuchyni, aby otevřel Světé evangelium někde a přečetl, co tam je napsáno. Bylo přečteno následující úryvku: "Nebojte se o svůj život, jak budete jíst, ani o své tělo, jak budete oblékat. Podívejte se na ptáky v nebi: oni nesijí a neseberou do stodol. A přesto je váš nebeský Otec krmí" (Mt 6:25-26).
Osvětlený těmito slovy a poháněný jeho hrdinským důvěrou v Prorokyni, se svatý pustil do práce. Naplnil každou hrnec, pánvi a velkou nádobu v klášteře vodou. Druhého rána byly plné čerstvých ryb, mnohé z nich žijící.
Jednou když Benedikt, tehdy představený františkánského konventu, nařídil bratrovi vrátnému Vitu da Girgenti, aby rozdával chléb chudým, náboženské viděli, že fronta je obrovská, a tak si v koši uložili několik plechů chleba pro františky.
Tato skutečnost se dostala na vědomí Benedikta, který povolal vrátného, aby zavolal všechny chudé, kteří vyčerpali chléb: "Dejte všem v koši chudým - přikázal Benedikt - neboť Prorokyně nám pomůže."
Po poslechnutí si bratr Vito divil, že chléb v koši už nekončil; čím více vzal ven, tím více se objevovalo !
Františky, kteří opakovaně padali
Jednou tři novici rozhodli, že utečou z kláštera a vrátí se domů. Na úsvitu překonají zeď a na ulici, kde slavně zpívají vítězství nad svou falešnou fasádou, spatří postavu jdoucí k nim. Byl to Otec Benedikt, který je zeptal: "Co tu ležíte v takovouto hodinu? Okamžitě se vrátíte do kláštera!" A doporučil jim mnoho modlitby za vytrvalost ve svém povolání.
Měsíce později znovu podlehli pokušení utect a velice dbali, aby o tom nikdo nevěděl. Když se opět dostanou na ulici, narazí přímo na Otce Benedikta, který rozprostře své ruce a řekne: "Stůjte tam, kam myslíte jít?" Tři v tom vidí znamení od Boha k vytrvalosti, prosí svatého o odpustění a slíbí, že neopakují chybu
." Svatý, svatý". ..
S každým zázrakem, který se stal, lidé přicházeli k bráně kláštera, oslavovali a chválili svatého. Jeho popularita a úcta byla tak velká, že jednou narušil procesí "Corpus Christi". Při té příležitosti mnichové účastní na procesí z katedrály v Palermu.
A svatý Benedikt byl určen k nesení procesního kříže, v čele procesí. Když zaměřil svůj pohled na Ukřižovaného, cítěl se zamilován do Pána a vstoupil do extáze . Jeho tělo začalo klouzat hladce, bez pohybu nohou
.Uviděli to lidé vykřikovali v nadšení: "Podívejte se na svatého, svatého!" Řady procesí se zcela rozpadly. Ti, kdo byli zodpovědní za pořadí, volali lidí, aby se řadili. Ale nebylo to možné a procesí brzy pokračovalo do katedrály...
Nezkažené tělo
Když, po slavnostech Božího Ducha, lidé zjistili, že Benedikt zemřel a již byl pohřben, všichni se vydali do Santa Maria de Jesus. Hrob byl na místě s obtížným přístupem a velký příliv poutníků rušil život mnichů. A jejich počet rostl každý den v souvislosti s rozšiřováním zpráv o zázracích u hrobu.
Začali prosit o relikvie svatého. Jeho roucho a prádlo na lůžku, kde zemřel, bylo rozřezáno na pásky. A dokonce i jeho postel s matrací byla rozdělena do malých kusů, nad které se horkě spory vedly návštěvníci.
Dne 7. května 1592, tři roky po jeho smrti, bylo jeho tělo, neporušené a vyžarující sladký vůni, umístěno do krytu instalovaného v otevřené výklenku ve zdi sakristie kostela svaté Marie Ježíše. Avšak sakristie brzy přerostla v kapli, kde lidé zpívali, modlili se a dávali sliby. A to po devatenáct let bez přestávky.
Dne 3. října 1611 byl tělo svatého Benedikta znovu přeneseno do nádherné křišťálové urny v boční kapli kostela Santa Maria de Jesus samotného, ve starém františkánském klášteře, tři kilometry od Palerma, města, které ho již dříve než oficiální uznání církve přijalo za svého patrona roku 1652.
Svatý Benedikt byl blahořečen v roce 1763 Klementem XIII a kanonizován papežem Piem VII dne 25. května 1807.
Úcta v Brazílii
Stát Bahia byl průkopníkem úcty ke svatému Benediktovi na brazilské půdě.
Už dříve než jeho kanonizace tam existovala bratrství v jeho čest. Současně se úcta k světcům hluboce zakořenila i v Maranhão.
Oznámeno je, že obrazy svatého Benedikta existovaly alespoň od roku 1680 v Olindě, Recife, Igaraçu (PE), Belém do Pará a Rio de Janeiro.
Stejné platilo i pro São Paulo. Sto let předtím, než byl církví vyhlášen za svatého, již v kostelech navštěvovaných členy Venerabilního bratrstva Nossa Senhora do Rosário dos Homens Pretos (1707) byl uctíván jako takový. A dnes je úcta ke svatému už národním fenoménem. Není nedostatek farností, kaplí nebo alespoň jednoho oltáře se sochou Černého svatého po celém Brazílii.
MODLITBA
BOŽE, KTERÝ V SVATÉM BENEDIKTOVI ČERNÉM,
ZJEVIL SVÉ ZÁZRAKY,
VOLAJÍCÍ DO SVÉHO KOSTELA
MUŽE VŠECH NÁRODŮ, RAS A NÁRODNOSTÍ,
DEJ PROSTŘEDNICTVÍM JEJICH PŘIMLOUVÁNÍ SE,
ABY VŠICHNI,
KŘTĚNÍM STALI SE TVÝMI SYNY A DCERAMI, ŽILI SPOLU JAKO PRAVÍ BRATŘI A SESTRY.
SKRZE PÁNA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA, TVÉHO SYNA, V JEDNOTĚ DUCHA SVATÉHO.
AMEN
CHVÁLÍM A BLAHOŘEČÍM TĚ, MŮJ OTČE,
PANE NEBE A ZEMĚ,
PROTOŽE JSI ODHALIL MALÝM
SKRYTÉ TAJEMSTVÍ KRÁLOVSTVÍ!
VĚRNÝ A DOBRÝ SLUŽEBNÍKU, PŘIJĎ A VSTUP DO RADOSTI
JEŽÍŠE, SVÉHO PÁNA!
SVATÝ BENEDIKT, MODLI SE ZA NÁS!
SV. BENEDICT ČERNÝ, ZPROSTŘEDKUJ ZA NÁS!
SVATÝ BENEDIKT, PATRON KUCHAŘŮ, MODLI SE ZA NÁS!