neděle 26. února 2017

Neděle Quinquagesima.

Nebeský Otec mluví po svaté tridentské oběti podle Pia V. prostřednictvím své ochotné, poslušné a pokorné nástroje a dcery Anny.

Dnes jsme slavili neděli Quinquagesimu v našem farním kostele v Göttingenu. Před ní byla svatá obětní mše podle tridentského rituálu podle Pia V.

Já, Nebeský Otec, mluvím nyní prostřednictvím svého ochotného, poslušného a pokorného nástroje a dcery Anny, která je úplně v mém vůli a opakuje pouze slova, které přicházejí od mě.

Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen.

Milá malá ovčince, milí následovníci, milí poutníci z blízka i daleka Dnes jste slyšeli zvláštní evangelium.

Ano, moji milovaní děti. Všechny jen chtějí vidět zázraky. Víříte pouze v to, co vidíte. Světé písmo je dnes vykládáno jako dílo člověka. Již mu nevíří a chystá se ho úplně změnit a zkreslit. To je velmi smutné, moji milovaní. Má celé svaté písmo má být dílem člověka? Pak můj Syn Ježíš Kristus nepřišel do světa, aby vás všechny vykoupil. Vše, co se tehdy stalo, bylo pak myšleno lidmi.

Je tedy pravá víra dnes pohádka, kterou si někdo vymyslel? Vše, co se děje u oltáře, je hodinka pohádky a představení. Kněžna u oltáře je herec a velmi dobře hraje svou roli.

Ale pouze obětní mše podle tridentského rituálu obsahuje celou pravdu, podle které se má orientovat. Bohužel lidé tomu nevíří, protože jsou zcela špatně osvětleni a zůstávají nevědomí. Všechna nepravda je představována jako pravdy a dokonce legalizovány.

Má celá moc mi nevíří a dokonce se mnou posmívá. Bičují mě znovu, korunují trnovou korunu a opět ukřižují. Tak to vypadá dnes.

Ty, moje malá, trpíš nesnázné bolesti, a to již jedenáct týdnů. Nemůžeš uvěřit, že se to jednou skončí. Nikdo nevíří v můj Božství a už se ke mně nevrací, přestože jsem Všemohoucí, Vševědoucí a Všemocný Bůh. Všichni se ze mě smějí. (Anne pláče hořce a téměř nemůže mluvit dále, protože její bolest stává stále nesnáznější).

Já, veliký Bůh, čekám na obrat svých kněžích, kteří se všichni od mne odvrací a dávají se do požitků světa. Jak často jsem jim poskytl velkou pomoc, aby mohli lítost cítit. (Anne neustále pláče a téměř nemůže mluvit.) Zavřeli své srdce a v těchto karneválních dnech je největší špína přinášena do kostela. Tyto jsou hodiny Olivetské hory, moje malá, které nyní prožíváš se mnou. Podívej na můj kříž, jak jsem trpěl za všechny vás a musel vypít kalich, který mi dal Otec až do konce hořkosti.

Nyní přišel čas a všichni se od Mě odvracejí, protože nechtějí vzít svůj vlastní kříž na ramena. Nezdá se jim to nesnesitelné, neboť utíkají před svými vlastními problémy místo toho, aby je s nebem diskutovali a řešili. Ale já, nebeský Otec, již neexistuji. Byli jsme vyřazeni z života. V všech ostatních náboženstvích lidé běhají za mnou a hledají své spásu v drogách a jiných omamných látkách, aby nepřiznali realitu. Přijímají svatou večeři, velké svátostné tajemství, nehodní, v těžkém hříchu. Tak jim to dovoluje Svatý stolec. Hřích po hříchu se nakládá a navíc byla zrušena svátost smíření. Jde k psychoterapeutovi a hledá pomoc. Ale nenajde ji.

Na Olivetské hoře jsem zažil vše, co dnes probíhá v modernistické církvi, jak Mě mé kněží opovrhují a žijí tuto homosexualitu. Homosexualita je největší špína a s touto špinou také chodí k oltáři. Není to pro mne hořké? Celá autorita není připravena se pokát. Naopak, úřad papeže byl manipulován. Tento papež je heretik, antichristus. Ano, to je pravý Antichristus. Proto trpíte nesnesitelně. Nemůžete si to vysvětlit, prosíte mne, abych vám tuto bolest odebral. Jak rád bych ji od vás odebral. Moje malá, nemohu vidět, jak tak trpíš. Podivej se na kříž, podivej se na Můj kříž. Kolik jsem trpěl, protože celá katolická církev je v troskách. Nic z posvátnosti nezůstalo, naopak. Příkazy jsou zvráceny. Věří, že mohou přijímat svaté tajemství svátosti ve hříšném stavu, ve vážně hříšném stavu. To je pravda dnešní modernistické církve. Nikdo to nezastavuje, naopak, pokračují v hřechu. Pokračují v opovrhování mnou. Jsem blasfémován. Všechny mé děti, které modlí se, jsou opovrhnuty. Trpí pro ty, kteří mě znovu ukřižují.

Moje malá, brzy bude tvé trápění skončeno, brzy, ne zcela. Ležíš v posledních stadiích utrpení a jsou hořké. Těžko si uvědomuješ, že to může být konec, protože je pro tebe lidsky nesnesitelné.

Já jsem veliký Bůh a vědím o všem a trpím za vše. Vždy jsi byla ochotna splnit Můj záměr. Děkuji ti, děkuji ti za utrpení, že neodstoupilaš. Nikdo nemůže pomoci jinak než já sám. Lékařské umění je vyčerpáno a nemohou ti pomoct.

Co se stane s tvým malým svazkem? Můžete věřit v zázraky? Mohu dělat zázraky. Ale musíš plnit úplně Můj záměr. Také od mé Kateřiny vyžaduju nejvyšší, nejvyšší jsem řekl, nic jiného, kdo naplní úplně Můj záměr, že mě miluje, protože láska je největší. A láska musí růst na kříži a ne, když jsi dobře, láska roste. Ne, teprve když se ti stane nesnesitelné, pouze láska roste. To dokazujete vy, moje malá. Ano, je to nesnesitelné, vědím to. Miluji tě nad každé míru. Děkuju za tvou věrnost, za tvoji vděčnost, jedenáct týdnů již trpíš. Brzy budeš utrpení. Věř tomu.

Nyní budete psát tyto námitky etapami. Neuděláte to najednou. Bez Mého pomoci nic nedokážete. Budu vést vaše ruce a také nohy, pak tato zpráva dosáhne internetu.

Chci vrátit někteří kněží zpět ze bažiny, do které jsou zapleteni. Leží v bláte, to takhle vypadá. Můj chrám už není domovem modlitby, ne, vše je divadlo. Nabízejí Mi hru, ale nikdy svatou mši oběti. Nic se nedá cítit z posvátnosti.

A nyní, moje malé dítě, chci přejít k závěru, aby tě neopřetížil. Miluji tě, miluji tě, věř v to. V největší bolesti jsem s tebou. Sneseš to, pomohu ti.

A tak požehnávám všem, kdo Mne milují, kdo ve Mně věří a jsou Mi věrní spolu se svou drahou Nebeskou Matkou, která všechno požehňuje, s všechny anděly a svatými. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

Chválen a oslavován bez konce Ježíš Kristus v Nejsvětější svátosti oltáře.